Petr Klokočník se už třicet let věnuje výpočetní technice a od roku 2007 je jediným jednatelem a vlastníkem společnosti Cotrex. Ta provozuje také ojedinělý projekt Statotest, který se zabývá měřením dlouhodobých pohybů stavebních konstrukcí.
Jedná se o bezdrátová bateriová čidla, která se připevní na konstrukci a měří náklony a vibrace, a to 24 hodin denně po dobu až několika let. Data se odesílají do cloudu, kde se zpracovávají a generují upozornění na anomálie. V Česku už bylo instalováno pět desítek těchto čidel a připravuje se i expanze do zahraničí. „Využitím Statotestu hlídáme a zachraňujeme především stavby před možným zřícením,“ říká v rozhovoru Petr Klokočník.
Jaký byl prvotní podnět k vyvinutí systému Statotest?
Na počátku projektu byly dvě velmi známé stavby, které se zřítily a vyvolalo to obrovskou pozornost veřejnosti. Byla to pražská Trojská lávka a dálniční most v italském Janově. Říkal jsem si, jestli by takovým pádům nešlo zabránit, zachránit nejen stavby, ale samozřejmě i zbytečně zmařené životy.
Jak přesně Statotest, což je kombinace bezdrátových čidel a komunikačních jednotek, funguje?
Systém prošel několika slepými uličkami. Aktuální je ale principiálně velmi jednoduchý. Kompaktní bezdrátová a bateriová čidla měří přímo na stavbě náklony, vibrace, posuny a ty posílají veřejnými sítěmi do cloudu, kde se vyhodnocují a generují se upozornění. Kontrola probíhá 24 hodin 7 dní v týdnu a čidlo lze umístit skoro kdekoli v rámci České republiky, ale také v zahraničí.
Co všechno jde vlastně zaznamenat a před čím dokáže systém varovat?
Velice přesně dokážeme měřit náklony, a to s přesností až na 0,001°. Takže lze měřit pilíře, zdi, průhyby nosníků, hlídat střechy hal zatížené sněhem, bednění staveb, sesuvy svahů. Dále umíme měřit kmity a vibrace pomocí měřiče zrychlení.
Pomáhá to nahradit obvyklá, ale nákladná kontrolní měření a k tomu nutný počet odborníků? Jak byste vyčíslil možné šetření nákladů využitím vašich systémů?
Pomáháme statikům, mostařům, vlastníkům staveb, kteří řeší nějaké problematické stavby, ale i pravidelné kontroly či sledování. Vlastníkům hal ušetříme vážení sněhu při hlídání střech, statikům ušetříme některé geodetické práce, stavebním firmám sledování založených staveb případně řešení problémů, kdo za to může, když se začne se stavbou dít něco nestandardního. Úspory mohou být v řádu stovek tisíc, ale i miliónů korun.
Využíváte u toho i moderní technologie společnosti Microsoft. Například Microsoft Azure Machine Learning Studio a Microsoft Azure Stream Analytics. Jak fungují?
Od samotného začátku jsme řešení postavili na cloudu Microsoftu. Ze začátku jsem se sice trochu bál vysokých nákladů, ale řešení se ukázalo cenově velmi výhodné, a hlavně snadno škálovatelné a bezpečné. Využíváme celou řadu služeb z rodiny Azure a to SQL, IoT hub, bloby i vámi zmíněné analytické nástroje.
Na jakých místech byla už technologie použita a jaký je zájem o její využívání?
Aktuálně máme v terénu asi 50 čidel. Jsou to mosty, lávky, mostní pilíře. Zde spolupracujeme s několika specializovanými mostařskými firmami i krajskými správami silnic, ale čidla máme třeba na Výtoňském mostu v Praze. Rozhledny a vysílače hlídáme pro městské správy, čidla máme třeba na Ještědu, Žižkovské věži, Strahově či Cukráku. V minulých dnech jsme instalovali čidlo v extrémních podmínkách na nestabilním skalním bloku u 150 metrů vysokého Pančavského vodopádu v Krkonoších. Střechy hal hlídáme u několika automobilových firem u nás v Jablonci. Navázali jsme také spolupráci s několika stavebními firmami, které si mohou čidly osazovat aktuální problematická místa.
Kolik problematických mostů a jiných staveb je podle vás v Česku, na kterých by se dala, či dokonce měla vaše technologie využít?
Jak se bavím se zákazníky, objevujeme pořád další možnosti aplikací. Jenom u nás je na 10 tisíc mostů s nějakým problémem. Hodně se jich obnovuje či opravuje, ale nejde to tak rychle a v tomto množství to ani nejde. Po změně norem na zatížení sněhem u hal se možné aplikace pohybují v podobných číslech. Různých sesuvů a geologických problémů jsou také tisíce, sleduje se jich ale jen pár, protože aktuálně je to prostě složité a drahé. Tam všude bychom chtěli cílit.
Jaké jsou vaše další podnikatelské plány?
V následujícím roce máme cíl osadit dalších 1000 čidel. Chceme rozvinout obchodní aktivity a rozšířit povědomost o nových technologiích. Technicky vylepšujeme stávající výrobky a rozšiřujeme možnosti měřených veličin i jejich zpracování.
Objevili se například investoři, kteří chtějí do vaší firmy vložit další kapitál?
Zatím jsem investory nevyhledával. Financuji to ze svých zdrojů a něco se začíná již vracet. Myslím, že to začne být hodně ekonomicky zajímavé s plánovanou expanzí na zahraniční trhy.
A už se zájem v cizině objevil?
Ano. Ukazuje se, že naše řešení je poměrně unikátní i jiných zemích. Zajímavé se jeví Slovensko, které je nám blízko a sledování nových mostů mají nově dokonce uzákoněno. Zajímavou zakázku řešíme pro životní prostředí Velké Británie, kde chtějí měřit pohyby korun významných stromů ve vztahu ke stavu ovzduší a půdy v okolí stromu. Jedna poptávka se objevila i z Itálie. Technicky to není problém, protože použité technologie nám umožňují čidla osadit skoro všude na světě. Spíš řešíme, jak zajistit servis a další služby.
Jak ovlivnila vaši firmu současná koronavirová krize?
Zatím nás moc naštěstí neovlivnila. Možnosti úspor spíš zákazníky přitahují. Uvidíme, jak se to bude vyvíjet dál.
Jak vnímáte podnikatelské prostředí v České republice? V čem spatřujete výhody a v čem nevýhody?
Podnikatelské prostředí hodnotím kladně. Trochu bojuji s komplikovanou administrativou ve vztahu k veřejným zakázkám a běda, když je zakázka hrazena z evropských projektů. To bývá složité. Chybí mi ale větší podpora výzkumu, do kterého dává stát hodně peněz. Je to tak komplikované a nejisté, že jsem zatím nic, kromě jednoho technologického voucheru nevyužil. Uvítal bych rovněž v tomto oboru větší jednotnost předpisů v rámci celé Evropy.
Zdroj: E15
